Kontrolní hlášení DPH od 01.01.2016

Proč se kontrolní hlášení zavádí a co to vlastně je?

Institut kontrolního hlášení je přijat zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) , problematika je upravena v § 101c - § 101i zákona o DPH.

Kontrolní hlášení se zavádí jako efektivní nástroj k odhalování daňových úniků a podvodu. Jeho smyslem je pomoci správcům daní získat informace o jednotlivých transakcí realizovaných plátci a v souvislosti s dalšími údaji vyhledávat riziková sdružení osob neoprávněně odčerpávající veřejné finanční prostředky.

Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou povinni vést všichni plátci daně v souladu s § 100 zákona o DPH. Kontrolní hlášení není náhradou daňového přiznání, jedná se o institut zcela odlišný. Přestože je kontrolní hlášení díky označení  dle daňového řádu řádným daňovým tvrzením, nejde o tvrzení daně jako takové. Nicméně správci daně mohou získané údaje při správě daní a případně i při stanovení výše daně využít.

Údaje uváděné v kontrolním hlášení odpovídají údajům dosud vykazovaným ve výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti.  Zavedením kontrolního hlášení je zrušena tato povinnost zrušena.

Koho se to bude týkat?

Kontrolní hlášení mají povinnost podávat ty osoby, které jsou registrované k platbě DPH v České republice, a to jako plátci daně. Nezáleží na tom, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Za skupinu spojených osob podává kontrolní hlášení její zastupující člen. Kontrolní hlášení za společnost (dříve „sdružení bez právní subjektivity“) podává jeden ze společníků k tomu určený, který za společnosti  vede daňovou evidenci  pro účely DPH.

Kontrolní hlášení nemusí podávat:

• osoby, které nejsou plátci DPH,
• identifikované osoby,
• plátci, kteří neuskutečnili ani nepřijali za sledované období žádné plnění,
• plátci uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH (např. poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, atd.)

Kdy se hlášení bude podávat?

Období, které se počítá do hlášení, je v případě právnických osob kalendářní měsíc. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. Pořadí podání kontrolního hlášení a daňového přiznání je nepodstatné.

Právnické osoby (nebo zastupující člen skupiny) podávají kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc).

Fyzické osoby podávají kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání (tzn. měsíčně nebo čtvrtletně). Lhůta pro podání je také do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.

U společnosti se lhůty pro podání kontrolního hlášení určují podle osoby určeného společníka.

Kontrolní hlášení může být:

• řádné,
• opravné, které nahrazuje řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení),
• následné, které se podává v případě opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení.

Kontrolní hlášení se podává za období, ve kterém plátce obecně:

• přiznává daň na výstupu (tj. vyplňuje řádky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 12 a 13 daňového přiznání k DPH),
• uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (tj. vyplňuje řádek 25 daňového přiznání k DPH),
• uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu (tj. vyplňuje řádky 40, 41 daňového přiznání k DPH),
• uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Počáteční období, za které se podává kontrolní hlášení, je leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016.

Jaké jsou sankce?

Nepodá-li plátce kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vznikne mu povinnost k pokutě stanovená zákonem. To znamená, že bude muset uhradit pokutu ve výši:

• 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání k platbě,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě po vyzvání k platbě,
• 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů,
• 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně má také zákonnou povinnost uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.